Vyhledávání

Mt. Everest sletěn Nepálci na tandemu!

08.04.2012 19:44

jak je to s tím výškovým rekordem?

Tandem pilot Sano Babu Sunuwar a horský vůdce Lakpa Tsheri Sherpa 21. května 2011 odstartovali v tandemu z vrcholu Mt. Everestu. a ustavili světový rekord v paraglidingu v dosažené nadmořské výšce. Podařilo se jim vystoupat 35 metrů nad vrchol. Je to nejvýše, co kdy pilot paraglidingového  kluzáku záměrně byl. ( Slovem záměrně narážíme na případ, kdy Ewa Wisnierská zázrakem přežila, když byla v roce 2007 při závodech v Austrálii nasáta do bouřky a v bezvědomí vynesena do výšky 9946 m. n. m.)

 

Začátek
Plánování jejich obdivuhodného dobrodružství trvalo méně než 2 měsíce, s velmi malým finančním rozpočtem. Vše začalo v lednu 2011, kdy se Babu a Lakpa potkali v Pokhaře. Lakpa, profesionální a vynikající horský vůdce, který zdolal většinu nejvyšších vrcholků v tomto regionu, hledal rychlejší cestu dolů. „Lezení dolů z vrcholu, je vždy ta nebezpečnější část,“ říká. Paragliding se zdál ideálním řešením. Jeho první samostatný pokus o let však skončil přistáním na stromech poblíž jeho vesnice.

Naštěstí se rozhodl zanechat pokusů a naučit se opravdu létat. Potkal Babu, zkušeného tandem pilota. Když se Babu zeptal Lakpy, proč zrovna paragliding, odpověděl: „Jsem horolezec, proto chci létat z vrcholků hor“ Babu věděl, že by to trvalo nejméně 5 let, než by Lakpa získal dostatek zkušeností pro takovéto lety. Navrhnul tedy toto: „ Proč to tedy nezkombinovat? Ty mě dostaneš na Everest a já tebe z Everestu dolů.“ Znělo to jako plán…

Plánování
Za vším se skrývalo mnohem víc, než jen „pouhé“ vylezení Everestu a následný slet dolů. Babu navrhl myslet trošku dál. Vylézt nejvyšší horu světa, sletět ji na tandemu a pak pádlovat na kajaku až k oceánu. Lakpa, který na kajaku nikdy předtím nejel a vůbec neuměl plavat, souhlasil.



V porovnání s většinou výprav, které se snaží vylézt na nejvyšší horu světa, tato vypadala trochu skromněji. Kromě Babu a Lakpy měla ještě další dva členy – šerpy, kteří nesli vybavení. Samotná výstroj byla vypůjčená od známých a přátel, kteří se zde pohybují.

Zdolání hory
Celý tým se dostal do základního tábora Mt. Everestu 14. 4. 2011. Při následném výstupu ale potkaly Babu takové zdravotní potíže, které donutily celý tým se vrátit do základního tábora, kde strávili několik dní, než se Babu uzdravil a aklimatizoval.

Když bylo vše v pořádku, tým postupně stoupal do kempu č. 4. Každý člen výpravy měl pro další výstup přichystány 3 láhve kyslíku (pro srovnání, standartní horolezec by měl 5 až 6 lahví). Kemp č. 4 se nachází ve výšce 7 900 m. n. m., ve výšce, které se říká „zóna smrti“.  Cokoliv zde děláte, pomalu to oslabuje vaše tělo. Záchrana ze zóny smrti zatím není možná, i když dnes lze komunikovat pomocí vysílaček, vrtulník do této výšky nedoletí, protože vzduch je tak řídký, že v něm nehoří letecké palivo. 
V 21:00 20. května 2011 se tým rozhodl jít do toho. Vítr začal slábnout a měli před sebou 11 hodin lezení. V naprosté tmě, strachu, mrazivém počasí s minimem kyslíku. Přibližně v 8 400 m. n. m. začali vidět první záblesky vycházejícího slunce. „Po pár minutách jsem si uvědomil, oh, to je slunce! Najednou jsem mohl vidět vše pode mnou, hory! Tibetská i nepálská strana,“ popisoval Babu chvíli, od které se začal cítit stále lépe.


V 8:30 ráno dosáhli vrcholu, udělali fotky a čekali na své dva kamarády – šerpy, kteří jim nahoru nesli padák. V 9:45 konečně zeslábl vítr a oba dva odstartovali v tandemu z nejvyšší hory světa. Na cestě k vrcholu ztratili láhev kyslíku, Lakpa dal svou vlastní láhev Babu a sám neměl kyslík během a těsně po startu. Trasa letu byla asi 31 km, letěli kolem hory Nuptse (7861 m. n. m.) a přistáli na letišti v Namche Bazar, kde je přivítali jako hrdiny. Celou trasu letěli asi 45 minut, byl to první přelet, který kdy byl z Everestu vykonán.

Dobrodružství nekončí
Po strávené noci v Namche Bazar se dvojice vydala dále směrem k řece Sun Kosi. Po cestě ještě uletěli pár krátkých letů, ale většinu šli pěšky. Na řece přesedli na kajak a pádlovali dalších 500 km přes Nepál, Západní Bengálsko, Bangladéš a Indii, až se dne 27. 7. 2011 dostali k moři.

Skutečnost, že dospěli až k oceánu, mělo pro Babu velký význam. Kde voda začíná a končí, hydrologický cyklus jako cyklus života. „Odkud voda pochází, z nejvyššího zdroje, přes místa, kde se dělí a má různé názvy, až tam, kde se všechny vody a řeky spojí v jedno, v oceán.“

Tato myšlenka odráží ducha těchto dvou prostých mužů, kteří milují hory a přírodu. Nezbývá než před nimi smeknout…


Zdroj: Cross CountryAPPI web  a český překlad pravděpodobně MACskola.cz 

© 2010 Paragliding-4U

Tvorba www stránek zdarmaWebnode

Paragliding kurz - Základní škola Létní